Rozhovor s Gerardem

8. července 2010 v 10:52 | ♥Iwa♥ |  nové album
Po vyčerpávajícím turné k jejich třetí desce 'The Black Parade' si dali My Chemical Romance přestávku a zmizeli z povědomí veřejnosti, aby se doma mohli dát opět do pořádku. Zpěvák Gerard Way dokonce stihl počít dceru Bandit Lee.
Začátkem roku 2009 dostali MCR příležitost natočit cover Dylanovy písně "Desolation Row" pro adaptaci grafické novely 'Strážci - Watchmen' a kapela začala zvažovat, jaký bude její další krok. "Byl to takový test, kam až můžeme zajít," říká Way. "Začínali jsme na Sex Pistols, ale rozhodli jsme se posunout ještě dál, do doby před punkem. Ale co bylo vlastně před punkem, co by punk připomínalo? MC5, The Stooges a detroitská scéna."
A to je jen několik jmen, jejichž vliv se odráží na dosud nepojmenovaném čtvrtém albu kapely, které vyjde na jaře. My jsme zatím měli možnost slyšet sedm songů ("Death Before Disco," "Save Yourself," "Trans Am," "Only Hope," "Light Behind Your Eyes," "Black Dragon Fighting Society" a "L.A. Heavy") a patrná z nich je i inspirace kapelami jako Judas Priest, Def Leppard nebo The Hives.
Zatímco Gerard stále píše nové texty, v nichž dává vyniknout svému satirickému pohledu na svět, melodie prozrazují, že je kapela ve skvělé formě.
S Wayem jsme si povídali o nové desce, jejích kořenech v domovském státě New Jersey a taky o jisté reality show stanice MTV, která se tam natáčí.


Jak se ti podařilo zkombinovat práci na novém albu s povinnostmi čerstvého otce rodiny?
G: "Práce na desce byla ještě náročnější než se starat o mimino, a přitom mimčo bylo hodně náročný. Byl jsem hrozně unavenej. Narodilo se nám dítě a dva týdny nato už jsem byl ve studiu. Celý týdny jsem se neholil, vypadal jsem strašně a nakonec jsem měl na hlavě úplný dredy. Vůbec jsem se nesprchoval. Kolikrát jsem přišel v tričku pozvraceným od dcery - určitě si umíte představit, jak jsem byl atraktivní. Každý den jsme ve studiu makali a hned, jak jsme skončili, spěchal jsem domů, abych Lindsay pomohl s malou."
Muselo být fajn moct každý den běžet domů a vidět dítě ještě než je uloženo ke spánku.
G: "To určitě. Sice tak nahrávání trvalo déle než obvykle, ale víc jsem si to užíval. Myslím, že nebylo dne, kdy bych ve studiu zůstal déle jak do deseti nebo jedenácti - opravdu jsem chtěl být doma. Taky jsme si uvědomili, že nemusíme pracovat až do pěti do rána, aby vznikla skvělá deska. Akorát bylo nutný natáhnout proces nahrávání do čtyř měsíců namísto dvou."
Zatím jsme slyšeli sedm songů z nového alba. Bylo nám řečeno, že se při psaní uplatnila i newjerseyská atmosféra - a to i přesto, že jste nahrávali v Los Angeles.
G: "To je zvláštní, protože nedávno jsem pouštěl jednu písničku Grantu Morrisonovi, kterej na ni okamžitě reagoval slovy, že to zní jako Kalifornie. Ale co se estetický a fikční stránky týče, je deska o tom, jaký to je být patnáctiletým klukem v Jersey, kterej se snaží vyhrát zrcátko Motley Crue nebo čepici Iron Maiden, a to v době, kdy se heavy metal teprve měl stát hair rockem.
Je to taky o Bruce Springsteenovi. Právě jeho show byla mým prvním koncertem. Bylo to v době, než se proslavil po celým světě. Je to o pocitu, že když jsi z Jersey, chceš odtamtud vypadnout. Já mám Jersey rád, ale chtěl jsem odejít. A právě o tom pro mě vždycky byla Springsteenova muzika. O tom, že jednoho rána vstanete a vypadnete."
Vaše zatím poslední album bylo zjevně koncepční, což ovšem neplatí o tom novém, které je sjednoceno spíše akusticky a není narativní.
G: "Nová deska obsahuje spoustu témat: že díky rock'n'rollu se může aspoň na jednu noc stát kapela i její publikum nesmrtelný, jak je důležitý v něco věřit, o tom, jaký to je být tím, kdo přežil, o útěku z domova a o návratu zpátky. Bylo proto těžký dát desku dohromady. V tomto ohledu byla 'The Black Parade' jednoduchá - měla předehru, vrchol a závěr. Koncepční alba produkujeme od úplnýho začátku, takže pro nás nebylo snadný natočit desku, která se neopírá o žádný narativ. Je to přímější. Pokud jsme se s 'The Black Parade' něco jenom naznačili, pak s novou deskou činíme smělé prohlášení."
Pojďme k novým songům. Zdá se mi, že "Death Before Disco" má podobu proto-punku, který je typický pro The Hives.
G: "V přípravný fázi jsme právě tuhle písničku hráli Wayneu Kramerovi z MC5, což bylo mimochodem skvělý. Chtěl se stavit a navštívit nás a my hned využili příležitosti a zahráli mu ten song, protože se v něm o MC5 zmiňujeme - zásadně totiž ovlivnili zvuk naší nové desky. "Death Before Disco" je vlastně o tom, když se střetne síla rock'n'rollu dělnický třídy se slávou. Rock pracujících versus červenej koberec a všechno to pozlátko okolo."
Kapely, které zmiňuješ, jsou opravdu představiteli rock'n'rollu dělnické třídy - tam teď směřujete i vy? I přesto, že máte za sebou velká turné a tak?
G: "Přesně tak. Právě tak jsme začínali a chvíli bloudili. Je to vtipný, protože když jsme byli rockovou kapelou z dělnické třídy, snažili jsme se předstírat, že jsme úspěšní. Hráli jsme ve sklepeních a já blábolil o našem velkým letadle - byla to sranda a my očividně žádný neměli. Tehdy jsme si ani nemohli dovolit prát oblečení. Teď je tomu naopak. Jsme bohatí a cestujeme po světě, ale tahle role se k nám nehodí. Proto se snažíme pamatovat na doby, kdy jsme byli kapelou z dělnický třídy."
"Trans Am" je další song, který má podobný ráz: je rychlý a oplzlý. Navíc v něm, jako v každé dobré písničce o Jersey, vystupuje dívka jménem Jenny.
G: "No jasně! Moje Jenny odkazuje k songu The Killers, v němž Jenny chybí. Inspirovalo mě to, určitě je v tom nějaká spojitost."
Když už mluvíme o Jersey, sleduješ v televizi pořad 'Jersey Shore'?
G: "Sleduju. Nevím, jestli se to dostalo na veřejnost jenom proto, aby zvýšili sledovanost, ale doslechl jsem se, že lidem, kteří v té show účinkují, a taky těm, co ji produkují, někdo vyhrožuje smrtí. Tak jsem si říkal, že to musím vidět. Přiznám se, že jsem byl docela zklamaný, protože je to stejný jako milion dalších show, co v televizi vysílají. Mohli to stejně dobře natočit v Arizoně. Určitě to není přesný zpodobnění New Jersey, spíš určitýho druhu lidí z Jersey. S podobnýma jsem totiž chodil do školy."
Jak se těšíš na první Vánoce tvojí dcery? Bude to velká událost?
G: "Je to velká událost. Těším se moc. Nezáleží na tom, co ji dáme, ona si to stejně nebude uvědomovat, ale máme pro ni několik legračních oblečků."
Třeba soba nebo něco takového?
G: "Jo, přesně tak. Chceme ji nechat vyfotit profesionálem - takový ty nechutný stylizovaný fotky. Vidím to tak na příští týden."
Bude se dívat jiným směrem než do kamery?
G: "Jo a za ní bude nějaký hnusný papírový pozadí."


Zdroj:
http://www.mychemicalromance.cz/spin_gerard.htm#ixzz0t4wGZF5u

tohle bych já nepřeložila ani za celej můj život......xDDD
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama